Nevhodné obklady komínových hlav



V oblasti průchodu komína střešní konstrukcí je nutné oplechování komínové hlavy. To brání pronikání vody podél komína do střešní konstrukce a do domu. Oplechování komínu se ovšem musí řídit jistými pravidly a rozhodně ho nelze zneužívat jako záplatu na zvětralé nebo vydrolené zdivo u komínové hlavy.


Příklad z praxe: Při kontrole komína bylo zjištěno, že jsou vypadané spáry a prasklá komínová hlava. Doporučení kominického mistra znělo: vyspárovat a vystavět novou komínovou hlavu. Při následné kontrole bylo ale zjištěno, že pokrývač namísto opravy oplechoval celý komínový plášť jednovrstvého komína zděného do výšky 3m tak, aby se vše schovalo. Vnější povrch přitom nebyl dostatečně vyspárován ani omítnut.

 

Nebezpečná difúze vodních par

Majitelé nemovitostí by měli být u oplechování a obkladů komínových hlav poněkud obezřetnější. Především u jednovrstvých komínů je totiž nutné počítat s difúzí vodních pár. Oplechování představuje vnější bariéru, která v zimním období pod povrchem plechu způsobuje kondenzaci vodních pár a v průduchu kondenzaci nespálených prchavých látek. Dochází tím k narušení komínového zdiva a jeho následnému rozpadu. Nevhodné kryty komínů a komínových hlav pak mohou být i příčinou vzniků a rozšíření požárů.

 

Co říká norma

„Je sice pravda, že ČSN 73 4201 v čl.6.2.1 a dále popisuje jednovrstvý komín a nabádá k použití nehořlavého obkladu v místech nepřístupných, nicméně je zde problém s uplatněním čl.4.1.8 b) uvedené ČSN, kdy u bariérového komína je předpokládaná ochrana průduchu proti vnikání vlhkosti do komína (tedy z průduchu do komínového zdiva), nikoliv obráceně - znemožnění odvodu vlhkosti z komína do okolí vnější bariérou. Pak nutno ovšem respektovat ustanovení ČSN 73 4201, čl.5.10, kdy je požadováno u komínů difuzních přijetí opatření k zabránění hromadění vlhkosti v komínové stěně (například zadním odvětráním),“ vysvětluje problematiku z pohledu stávajících norem Zbigniew Adamus, člen Rady Společenstva kominíků České republiky.

 

Jak je tomu u systémových komínů

Ze slov jmenovaného odborníka vyplývá, že výše uvedená rizika nelze aplikovat všeobecně, tedy i na vícevrstvé systémové komíny. V jejich případě slouží oplechování jako ochranný kryt k dobru věci. Důvodem je jednak přítomnost zadního odvětrávání, které brání hromadění vlhkosti v komínové stěně. Další rizika jsou ale eliminována i „systémovostí“ řešení konkrétních výrobců komínové techniky. U prefabrikovaných obkladů komínových hlav, které končí nad rovinou střechy, je například oplechování často provedeno ještě před montáží komínové hlavy. Přechod mezi oplechováním a komínem je díky tomu překryt prefabrikovanou komínovou hlavou a není vystaven zátěžím počasí.

 

 

 

Ostatní články této kategorie:

11. 08. 2011
Zděný komín - tradiční materiály už nestačí
Ještě před třiceti lety byl nejrozšířenějším typem komínu jednovrstvý zděný komín. Komínový průduch byl tvořen dutinou ve zdivu z pálených cihel s vnitřní omítkou. Dnes sice můžeme na novostavbách stále vidět cihelné komíny, ale v naprosté většině případů jde jen o povrchovou úpravu imitující tradiční pálenou cihlu. 
11. 08. 2011
Ukončení komína Absolut v novém kabátě
Řešení nadstřešní části komínu pomocí prvků Final si už jednoznačně našlo své místo na trhu se stavebními materiály v České republice. Proč jsou prvky Final v současné době mezi stavebníky a investory tak oblíbené? Odpověď je nasnadě.
11. 08. 2011
Opravujeme nadstřešní část komínu
Nejvíce namáhanou částí komínu je jeho nadstřešní část. Působením povětrnostních vlivů a extrémních výkyvů teplot může docházet k zvětrávání a drolení zdiva nebo ke korozi oplechování. Rozrušené zdivo ohrožuje nejen bezpečnost střechy a provozu pod ní, může být ale i bezprostřední příčinou požáru.