Normové názvosloví

Chrání spotřebič, kouřovod a komínový průduch proti překročení dovoleného přetlaku spalin ve spalinové cestě.

 

Individuální komín

Komín, který je sestaven nebo postaven na staveništi s použitím kombinace kompatibilních dílů, které mohou pocházet od jednoho nebo více výrobců.

 

Komín, jehož konstrukci tvoří komínová vložka (stěna).

 

Jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce s jedním nebo více průduchy

 

Komín, při jehož provozu je tlak uvnitř komínové vložky nižší než vně.

 

Komín, který vyhoví stanovené zkoušce odolnosti při vyhoření sazí.

 

Komín sdružený, jehož průduchy mají půdice, tvořené výsuvnými uzávěrkami, pod kterými jsou průduchy napojeny na společný sběrač.

 

Nejvýše položená, ukončující část konstrukce komína.

 

Svislá část konstrukce uvnitř komína s více průduchy, oddělující jednotlivé průduchy mezi sebou (komínové nebo větrací).

 

Konstrukční prvek komínu složený z konstrukčních dílů, jehož vnitřní povrch přichází do styku se spalinami.

 

Konstrukční díl osazený na ústí komínu.

 

Průduch určený k odvodu spalin do volného ovzduší.

 

Vnější část konstrukce komínu, která přichází do styku s přilehlým nebo vnějším okolím nebo se nachází pod vnějším obkladem či oplášťením.

 

Tlaková diference mezi atmosferickým tlakem a tahem spalin v ústí sopouchu, způsobená rozdílem hustoty vzduchu a spalin. Roste úměrně s výškou komína a teplotou spalin, klesá s rostoucí teplotou vzduchu.

 

Otvor v komínovém plášti, v komínové vložce a kouřovodu určený ke kontrole komínového průduchu, kondenzátní jímky a průduchu kouřovodu spotřebičů na plynná paliva.

 

Kapaliny, které vznikají při teplotě spalin shodné s rosným bodem vodní páry nebo nižší.

 

Vodotěsný prostor v půdici komínového průduchu, určený pro jímání kondenzátů spalin.

 

Konstrukční díl nebo díly určené pro spojení mezi spalinovým hrdlem spotřebiče paliv a sopouchem.

 

Konstrukční prvek, který tvoří komínovou hlavu a je určen pro ochranu konstrukce před účinky povětrnosti a účinky spalin.

 

 

Zařízení na ústí komína spotřebičů na pevná paliva, které zabraňuje unikání jisker z průduchu.

 

Spotřebič paliv, určený pro výrobu tepla, předávající teplo pro daný účel přímo v místě jeho spotřeby.

 

Provoz komínu za běžných podmínek, kdy teplota vnitřního povrchu komínové vložky (stěny) je shodná s rosným bodem vodní páry nebo nižší.

 

Svislá vzdálenost od osy sopouchu k půdici průduchu nebo kondenzátní jímce.

 

Spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z prostoru, v němž je umístěn a odvádí spaliny do vnějšího ovzduší.

 

Schopnost komínu zabránit vznícení hořlavých látek vyskytujících se v jeho blízkosti a přenesení ohně do přilehlých částí budov.

 

Zařízení na zamezení vlivu komínového tahu na spalování spotřebičů na plynná nebo kapalná paliva s atmosférickým hořákem, přisáváním terciálního vzduchu do kouřovodu (na začátku nebo na konci).

 

Přetlak ve spalinové cestě uměle vytvořený zařízením na spalinové cestě např. ventilátorem v hořáku s nuceným přívodem vzduchu.

 

Tlaková ztáta nasáváním vzduchu pro spalování a ztráta průtokem spalin je kryta ventilátorem hořáku. Jsou to většinou ocelové kotle na kapalná a plynná paliva, vybavené hořáky s nuceným přívodem vzduchu.

 

Komín, při jehož provozu je tlak uvnitř komínové vložky vyšší než vně.

 

Podtlak v komínovém průduchu vytvořený z účinné výšky průduchu komína a rozdílu hustoty vzduchu a spalin.

 

Komín, vedený po vnější zdi budovy.

 

Nejnižší místo komínového průduchu.

 

Reguluje komínový tah přisáváním vzduchu do kouřovodu nebo komínového průduchu.

 

Průduch, do kterého je napojen jeden kouřovod.

 

Kouřovod, do kterého je napojen jen jeden spotřebič.

 

Mají dva nebo více průduchů.

 

Otvor v komínovém plášti, sloužící k propojení kouřovodu a průduchu komína.

 

Součást spotřebiče určená k jeho připojení na kouřovod.

 

Látky vznikající při hoření paliv.

 

Provoz komínu za běžných podmínek, kdy teplota vnitřního povrchu komínové vložky (stěny) je vyšší než rosný bod vodní páry.

 

Souhrnné označení pro vedení spalin od kouřového hrdla spotřebiče paliv do volného ovzduší. Spalinová cesta je zpravidla tvořena průduchem kouřovodu, sopouchem a průduchem komína, popř. průduchem komínového nástavce.

 

Uzávěr v kouřovodu nebo v průduchu komína ovládaný termicky nebo elektricky, který uzavírá spalinovou cestu v závislosti na chodu spotřebiče.

 

Komín, do kterého jsou připojeny spotřebiče z více podlaží najednou.

 

Průduch, kterým se přivádí spalovací vzduch pro spotřebiče z více podlaží.

 

Kouřovod, do jehož průduchu je připojeno více spotřebičů paliv.

 

Zařízení pro výrobu tepla, ve kterém vznikají spaliny, které musí být odvedeny do venkovního ovzduší.

 

Spotřebič s teplotou spalin na kouřovém hrdle nižší než rosný bod.

 

Komín, který je sestaven s použitím kompatibilních dílů, nakoupených nebo zajištěných jedním výrobcem, který přebírá odpovědnost za výrobek systémový komín jako celek.

 

Odpor vrstvy nebo vrstev komínu proti sestupu tepla.

 

Tlaková ztráta ve spalinové cestě v závislosti na teplotě a rychlosti proudění spalin při průduchu komínem.

 

Průmyslově vyrobený jednovrstvý nebo vícevrstvý konstrukční díl s jednou spalinovou cestou nebo s více spalinovými cestami.

 

Svislá vzdálenost od osy sopouchu po ústí komína.

 

Podtlak v sopouchu uměle vytvořený zařízením na nucený odtah spalin, např. ventilátorem.

 

Místo, ve kterém spaliny opouštějí průduch komína, popř. komínového nástavce a vstupují do volného ovzduší.

 

Spotřebič paliv, určený pro výrobu tepla, které se přenáší do míst spotřeby prostřednictvím teplonosné látky.

 

Spotřebič, u něhož lze regulovat přívod spalovacího vzduchu nasávaného z prostoru (místnosti), ve kterém je umístěn; množství nasávaného vzduchu je ovlivněno podtlakem v sopouchu (pokojová kamna, sporáky, kotle ÚT na tuhá paliva, krbové vložky apod.)

 

Spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z venkovního ovzduší nebo ze společného komína a odvádí spaliny do téhož ovzduší.

 

Komín, vedený uvnitř budovy.

 

Komín, jehož konstrukce se skládá z komínové vložky a alespoň jedné další vrstvy.

 

Otvor v komínovém plášti, popř. i v komínové vložce, sloužící k vybírání tuhých částí spalin z půdice komínového průduchu spotřebičů na tuhá a kapalná paliva.

 

Otvor v komínovém plášti, popř. i v komínové vložce, sloužící k vymetání, čistění a kontrole komínového průduchu spotřebičů na tuhá a kapalná paliva z půdního prostoru, popř. střechy.

 

Zařízení, které odděluje komínový průduch od společného sběrače a vytváří v průduchu komína se společným sběračem půdici.

 

Dutina mezi vložkou komínového průduchu a pláštěm komína, kterou se přivádí vzduch do spalovacích komor uzavřených spotřebičů nebo odvádí spaliny do volného ovzduší, v případě netěsnosti potrubí komínového průduchu.

 

Dodatečná instalace komínové vložky do komínu nebo její náhrada.

 

Vznícení zápalných zbytků usazených na vnitřní stěně komínu.

 

Komín vedený uvnitř budovy.

 

Komín vedený po vnějším plášti budovy nebo u budovy.

 

Průduch určený k větrání (např. kotelny).