Topení biomasou je dnes synonymem ekologického chování. Ale nevolí ho jen nadšení ochránci přírody, ale my všichni, kdo milujeme příjemné sálavé teplo krbu či kamen. Vždyť jde především o staré známé dřevo, se kterým však umíme zacházet lépe než dřív.
Biomasa, tedy rostlinný materiál využitelný k vytápění, je dnes jedním z propagovaných obnovitelných zdrojů. I když je možné spalovat různou organickou hmotu, obilí, kukuřici, slámu, kejdu atd., stále převládá dřevo. Zvláště při menších výkonech, jaké jsou třeba pro vytápění našich domácností.
Proč dřevo?
Jak jsme již zmínili, jedná se o obnovitelný zdroj energie šetrný k životnímu prostředí. A co je důležité, je neutrální z hlediska emisí CO2, protože stejné množství, které vznikne jeho spálením, bylo spotřebováno k jeho růstu. A přitom patří dřevo mezi nejlevnější zdroje energie. Záleží ovšem na tom, jakým způsobem a v jaké formě ho spalujeme a jak vzniklé teplo využíváme.
Topení kusovým dřevem je však náročnější na manipulaci i uskladnění. Topit je třeba dřevem dostatečně vysušeným, mělo by mít maximálně 20 % vlhkosti, tedy dva tři roky vysychat, záleží na jeho tvrdosti. I když koupíme dřevo vysušené, musíme být opatrní, aby opět nenavlhlo, skladovat je třeba v suchu s dostatečným přístupem vzduchu. Vlhké dřevo má nižší výhřevnost, hoří s vyšším obsahem dehtu a škodlivin, které znečišťují komín a chemicky naleptávají zdroj tepla i spalinovou cestu. Nemůžeme ho tedy například skladovat ve sklepě stejně jako uhlí, kterému vlhkost nevadí. Nahradit kusové dřevo mohou dřevní brikety slisované z dřevní hmoty, případně s přídavkem rašeliny.
Dřevo na dálkové ovládání
I když si necháme přivézt dřevo vysušené a naštípané, přece jen máme stále dost práce s jeho uskladněním a přikládáním. Existuje však možnost, jak topit dřevem, respektive dřevní hmotou, a přitom mít komfort srovnatelný třeba s plynovým topením. Obstarají ho topidla na pelety, která umožňují vysoký stupeň automatizace, vaší starostí je jen naplnit zásobník. Odpočíváte v křesle, pocítíte chlad, natáhnete ruku po dálkovém ovladači – cvak a v kamnech se rozhoří oheň. Nebo přijíždíte na chalupu, pošlete SMS zprávu, a než dorazíte, je příjemně vyhřáto. A navíc je tento komfort provázen spalováním s minimem škodlivin i popela. Pelety jsou drobné granule slisované pod vysokým tlakem z kvalitní dřevní hmoty (pilin a hoblin z měkkého či tvrdého dřeva) bez příměsi chemických pojiv. Minimální obsah vody zaručuje vysokou výhřevnost (17 – 20 MJ/Kg) a účinnost spalování. Nejsou zdaleka tak náročné na skladovací prostor jako dřevo, v jedné tuně pelet jsou stlačeny více než čtyři plnometry dřeva.
V čem topit?
Odpověď na tuto otázku je v případě topidel na dřevo či pelety obzvlášť obtížná. Neřešíme zde jen technické parametry topidla, zejména efektivitu provozu a pořizovací náklady v závislosti na měrné potřebě tepla domu, jak tomu obvykle bývá. Snad kromě kotlů pro centrální vytápění je ve hře také, a možná i zejména, prvek estetický, protože krby, kamna a některé typy kotlů umísťujeme do centra našich domovů, abychom se těšili živým ohněm a sálavým teplem. Potěšitelné je, že je možné tato dvě hlediska skloubit. Můžeme si zvolit, do jaké míry se vedle vytváření příjemné atmosféry topidlo na dřevo či pelety zapojí do energetického hospodaření v našem domě. Může sloužit jen k přitápění jedné nebo více místností, ale může být i hlavním zdrojem tepla, nebo dokonce sloužit i k ohřevu teplé vody. A při tom všem může být krásné.
Krbová vložka zvládne více
Klasický otevřený krb dnes volí už jen ti, kteří se nechtějí vzdát romantické atmosféry u otevřeného ohně. Využije se v něm totiž jen 15 až 20 procent tepla, zbytek unikne bez užitku do komína. V moderním krbu musíme oheň uzavřít do krbové vložky a těšit se jím jen přes dvířka prosklená křemičitým sklem. Tento ústupek přináší výrazný ekonomický efekt, účinnost vzrůstá až k 85 procentům a různé konstrukce vložek přinášejí možnosti dalšího využití tepla. A to buď přímo pomocí ohřátého vzduchu, který je z teplovzdušné vložky veden pomocí vzduchotechnických rozvodů do dalších místností i celého domu, nebo ohřátím vody v tepelném výměníku. Teplovodní krbová vložka tak může být napojena na centrální otopnou soustavu. Používá se většinou jako sekundární zdroj tepla v kombinaci s plynovým nebo elektrickým kotlem doplněným akumulační nádrží. Na trhu se již setkáte i s vložkami na pelety. Existují také takové, kde můžete topit peletami i dřevem. Přes den využijete výhod automatického spalování pelet, večer si pro náladu „přihodíte“ polínko.
Kamna konkurují krbům i kotlům
Moderní krbová kamna dovolují stejně jako krby těšit se z pohledu na živý oheň, moderní typy mívají prosklení skoro tak velké jako krbové vložky. Přitom jsou snadnější na instalaci a nemají tak velké prostorové nároky jako krb. Spokojí se s komínem o průměru 10 – 15 cm, zatímco krbové vložky vyžadují průměr 16 až 20 cm. Stejně jako krbové vložky mohou být doplněny tepelným výměníkem a sloužit k ohřevu vody pro vytápění. A jak jsme se již zmínili, pokud zvolíme kamna na pelety, zajistíme si tak i maximální komfort. Jsou vybavena zásobníkem, který se naplní peletami a vše pak už probíhá automaticky. Pelety jsou v místě hoření zapáleny horkovzdušným zapalovačem, který lze ovládat i na dálku. Snadno se u nich reguluje výkon, nedochází tak k přetopení místností a je možné je využít i k temperování domu. V domech s malou tepelnou ztrátou, domech nízkoenergetických a pasivních mohou nahradit i kotel, ale nejen tam. Existují i kamna s vyššími výkony. Jejich velkou výhodou je, že mohou být umístěna v obývacím pokoji a nevyžadují zvláštní technickou místnost.
Dřevo jako hlavní zdroj tepla
Tam, kde potřebujeme větší tepelný výkon pro teplovodní otopnou soustavu, přicházejí na pomoc kotle na dřevo. Moderní kotle využívají technologii zplyňování, pyrolýzu, a dosahují tak díky tomu vysoké účinnosti. Díky dokonalejšímu spalování probíhajícímu při teplotách až 1400 st. C se do ovzduší dostane mnohem méně škodlivých látek a prakticky žádné saze. Lze v nich spalovat různé druhy biopaliva, především však v těch s většími výkony. Pro rodinné domy se využívají kotle na kusové dřevo nebo na pelety o nižších výkonech. Aby mohly pracovat v optimálním režimu, bývají doplňovány akumulačními nádržemi, které slouží k odebrání přebytečného výkonu a akumulují teplo na pozdější dobu. V nízkoenergetické výstavbě se uplatní spíše peletové kotle, které mohou mít menší výkon než kotle na kusové dřevo. Na trhu jsou peletové kotle s tepelným výkonem od 2 kW do 8 kW.
Detaily v listopadovém vydání Pěkného bydlení (autor: Miloslava Perglová; odborná spolupráce: Michal Nejezchleb, ecoFlame).