Rok 2020 přinese radikální změnu ve výstavbě rodinných domů. Všechny stavby budou muset vykazovat téměř nulovou spotřebu energie. Celé odvětví stavebnictví se bude muset tomuto trendu přizpůsobit.
Obejde se pasivní dům bez komínu?
Představa, že se pasivní dům v našich klimatických podmínkách zcela obejde bez vytápění, je lichá. I v pasivním domě není možné zabránit určitým tepelným ztrátám a během zimních měsíců je třeba často vyrovnávat velmi rozdílné teploty. Ani pasivní objekt tak není zcela soběstačný. Průměrně je nutné vytápět cca 20 dní v roce. Výběr vytápění závisí na velikosti domu, jeho kompaktnosti a orientaci. Pro velké rodinné domy se doporučuje instalace tepelného čerpadla, které využívá teplo z okolní přírody. Vyšší pořizovací cenu vynahradí fakt, že dokáže využít energii, která se nachází kolem nás a je zcela zdarma. Přebytky energie se dají využít například pro vyhřívání bazénu, pokud je součástí projektu. Oblíbenou variantou je i vytápění elektrickou energií. Nevýhodou této varianty je ale závislost na dodávkách energie z veřejné sítě a to i v případě solárních kolektorů umístěných například na střeše domu. Ukládání přebytečné energie v době intenzivního slunečního svitu je stále hudbou budoucnosti. Přebytky jsou v tomto případě odváděny do veřejné sítě. V období nízkého a krátkého slunečního svitu je naopak třeba doplňovat energii právě z veřejné sítě. Případné výpadky v krizových obdobích pak mohou pěkně potrápit. Další z možností je tedy vytápění tuhými palivy či jinou alternativou. Zde nastupuje nutnost instalace komína. Komín však musí splňovat celou řadu technologických detailů, které nenaruší těsnost obálky domu.
Dokonale těsná obálka musí umět dýchat
Základní charakteristikou pasivních domů je dokonalé utěsnění obálky. Na úkor úspor ale není možné zcela uzavřít kohoutky s čerstvým vzduchem. Nejen že každý člen domácnosti spotřebuje určitou dávku kyslíku během dne a vydechuje nežádoucí oxid uhličitý, ale některé materiály uvnitř domu vylučují nežádoucí sloučeniny, které je třeba dostat z interiéru ven. Dříve doporučovanému nárazovému větrání odzvonilo. V současnosti nastupuje éra sofistikovaného větrání, které zajistí minimální tepelné ztráty a pravidelný přísun čerstvého vzduchu. Systém tzv. řízeného větrání s rekuperací nejenže zajistí optimální přísun čerstvého vzduchu 24 hodin denně, ale musí umět rovněž maximálně využít teplo z prohřátého vzduchu, který odchází z interiéru a ohřívat jím čerstvý vzduch zvenčí. Do jaké míry je rekuperační jednotka schopna teplo využít, záleží na její kvalitě. Proto je nutné při jejím pořízení tento parametr vždy vzít v úvahu. Účinnost nad 80 % se považuje při dnešních technologických možnostech za špičkovou. To znamená, že 10 – 20 % tepla se při řízeném větrání ztratí i v případě výběru nejlepšího dostupného systému. Důležité je rovněž podotknout, že rekuperační jednotku je žádoucí zařadit již do projektu. Tzv. centrální jednotky, které se montují do hrubé stavby, vykazují výrazně vyšší účinnost než dodatečně instalované systémy.